Podzimní zkoušky jsou zkouškami, jejichž úspěšné absolvování kvalifikuje ohaře jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře.
Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všichni ohaři, bez ohledu na věk a již dříve absolvované jiné zkoušky.
|
Předmět
|
Nejnižší známka pro cenu |
Koeficient |
Maximální počet bodů |
Poznámka |
||
|
I. |
II. |
III. |
||||
|
1. Společný hon |
2 |
1 |
1 |
5 |
20 |
Obstál Neobstál |
|
2. Hledání - systém |
3 |
3 |
2 |
4 |
16 |
|
|
- rychlost |
3 |
2 |
2 |
2 |
8 |
|
|
- vytrvalost |
3 |
3 |
2 |
3 |
12 |
|
|
3. Vystavování |
3 |
3 |
2 |
8 |
32 |
|
|
4. Postupování |
2 |
1 |
1 |
5 |
20 |
|
|
5. Nos |
3 |
3 |
2 |
10 |
40 |
|
|
6. Klid před zvěří pernatou |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
|
7. Klid před zvěří srstnatou |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
|
8. Chování po výstřelu |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
|
9. Dohledávka střelené a pohozené zvěře pernaté a srstnaté |
3 |
2 |
1 |
5 |
20 |
Obstál Neobstál |
|
10. Přinášení vlečené pernaté a srstnaté zvěře na dálku v poli |
2 |
1 |
1 |
5 |
20 |
Obstál Neobstál |
|
11. Přinášení pernaté zvěře |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
Obstál Neobstál |
|
12. Přinášení srstnaté zvěře |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
Obstál Neobstál |
|
13. Vodění na řemeni |
3 |
2 |
1 |
2 |
8 |
|
|
14. Přinášení kachny z hluboké vody |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
Obstál Neobstál |
|
15. Poslušnost |
3 |
2 |
2 |
5 |
20 |
|
|
Nejnižší počet bodů pro cenu |
240 |
180 |
120 |
|
|
|
|
Maximální počet bodů |
|
|
|
|
300 |
|
|
Lovecká upotřebitelnost |
Obstál |
Neobstál |
||||
PŘEDMĚT ZKOUŠEK:
SPOLEČNÝ HON
Časový limit: 15-30 minut
Tato disciplína se zkouší jako první při polních disciplínách a psi mají při ní ukázat, že jsou platnými pomocníky při lovu drobné zvěře na společných honech. Vytvoří se skupina 2-4 psů, kteří nastoupí na vzdálenost nejméně 50 kroků jeden od druhého. Mezi vůdce se rozestaví rozhodčí. Zkouší se podle možnosti ve vyšším porostu, za stejných podmínek pro celou skupinu. Na PZ může vést vůdce psa na řemeni, volně u nohy nebo vypustit hledat na krátko před sebou. Všichni vůdci jsou povinni střílet na zvěř, která vyletí nebo vyběhne, ať ji volně hledající pes vystaví nebo ne. Když vystaví pes zvěř při společném honu, rozhodčí to musí vzít v úvahu, rovněž jako ostatní výkony psa, např. postupování, klid před zvěří apod. Pes, který pracuje volně, musí hledat zvěř jen v prostoru před svým vůdcem, maximálně po sousedního vůdce. Příliš daleké hledání a zabíhání před sousedního vůdce se považuje za chybu. Každý vůdce by měl střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře, druhý se pohodí psovi po skončení disciplíny, aby pes prokázal, že přináší čerstvě střelenou zvěř. Je-li v daných podmínkách méně zvěře, musí se střelit alespoň 1 kus (druh) zvěře v každé skupině. Ihned po jeho ulovení jej rozhodčí pohodí všem zkoušeným psům ve skupine a vyzkouší přinášení teplé, čerstvě střelené zvěře. Pes, který pracuje volně před svým vůdcem, má jím střelenou zvěř přinést a odevzdat. Psa vedeného na řemeni musí vůdce před dohledáváním vypustit. Pes musí zvěř dohledat a přinést vůdci.
Na rozkaz rozhodčího musí pes dohledat a přinést zvěř střelenou kterýmkoliv účastníkem společného honu. Rozhodčí musí zabezpečit, aby postupně byli vyzkoušeni všichni psi.
Psy vedené na řemeni je možno hodnotit za jeho nejlepší výkon nejvýše známkou 2, volně vedeného při noze nejvýše známkou 3.
Psi pracující volně před vůdcem, kteří ruší práci ostatních psů, nebo jinak narušují průběh společného honu, musí jejich vůdci na příkaz rozhodčího uvázat na řemen a dále jsou hodnoceni jako psi vedení na řemeni s přihlédnutím na chyby, kterých se již dopustili. Agresivní jedinci, kteří nenechají ostatní psy přinášet zvěř a napadají je, mohou být hodnoceni až známkou 0 a na zkouškách neobstojí.
Na VZ musí všichni psi začít pracovat volně před vůdci. Uvázání na řemen nařizuje jen rozhodčí a to tehdy, narušují-li někteří psi průběh honu. Potom však mohou obdržet nejvýše známku 1. Tiché usměrňování vůdcem se nepovažuje za chybu.
Při společném honu přikáže rozhodčí vůdcům, aby každý alespoň čtyřikrát vystřelil, a to i tehdy, není-li tam zvěř.
HLEDÁNÍ
Časový limit: 20-30 minut
Pes má hledat příčně, prostorově, soustavně, vytrvale a většinou cvalem. Ideální hledání je asi 30 kroků před vůdcem, 80 kroků doleva a 80 kroků doprava. Záleží při tom na porostu a ostatních okolnostech. Pes má hledat s vysokým nosem a využívat dobrý vítr tak, aby nevynechal žádné místo, kde by mohla být zalehlá zvěř. Všichni psi se mají zkoušet přibližně ve stejně hustých a vysokých krytinách a hledat proti větru.
Každý pes má hledat do té doby, dokud nepřijde na zvěř. Nejkratší doba hledání by měla být 20 minut, nejdelší 30 minut. Nepřijde-li pes do této doby na zvěř a neprokázal-li požadavky na něho kladené ani při společném honu, hledání se přeruší a pes se opět vypustí později a hledá nejdéle 30 minut.
Chyby: přecházení pernaté zvěře, nesystematické hledání, pomalé hledání v blízkosti vůdce, hledání zrakem, obíhání vůdce, přehnaně rychlé hledání, daleké hledání před vůdcem.
VYSTAVOVÁNÍ
Navětří-li pes zvěř na větší vzdálenost, může dále postoupit a potom ji pevně vystavit nebo před ni zalehnout, dokud k němu nepřijde vůdce.
Navětří-li stopu nebo dýchánek i lože, má je jen naznačit. Vystavuje-li pes na ZV nebo PZ dýchánek nebo lože místo naznačení, nepovažuje se to za chybu.
Chyby: opětovné vystavování míst, kde zvěř nebyla a není (balamucení), zapírání zvěře, krátkodobé vystavování a návrat k vůdci. Zjistí-li se, že pes zvěř soustavně zapírá, vylučuje se z dalšího zkoušení. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř, i když měl k tomu možnost a příležitost, můsí být hodnoceno známkou 0.
POSTUPOVÁNÍ
Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti, aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před psem, musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu. Není chybou, zvedne-li zvěř, kterou před tím pes vystavoval, vůdce sám, nebo na jeho rozkaz pes.
Ustalování je vynikající vrozená vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.
Chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o postupování ani po opětovaných povelech vůdce. Při soustavném vyrážení zvěře před příchodem vůdce na vzdálenost dostřelu, se musí pes ze zkoušek vyloučit.
NOS
Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes navětřil zvěř, rychlost při hledání, větru (jeho síly), vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky hledání (času). Pes nemusí zvěř vystavit hned, může jít po jejím pachu a potom ji vystavit na kratší vzdálenost. Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od prvého navětření a ne od vystavování. Je třeba přihlížet k tomu, že se pes při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než ji pevně vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí být známkou špatného nosu.
Chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavné vystavování dýchánků.
Jestliže LZ kvalifikuje psa v určitých případech jako lovecky upotřebitelného, je třeba na těchto zkouškách také hodnotit kvalitu nosu. Je to možné především při slídění nebo dohledávce. Rozhodčí během slídění pozoruje práci psa a podle vzdálenosti, na kterou zvěř navětřil, si ověřuje kvalitu jeho nosu. Když během slídění nepřijde pes do styku s živou zvěří, ověří se kvalita jeho nosu při dohledávce. Zde je třeba sledovat, na jakou vzdálenost pes navětřil pohozenou zvěř, zda s vysokým či nízkým nosem a za jaký čas ji dohledal. Doplňující poznatky o kvalitě jeho nosu si rozhodčí ověřují během celých zkoušek. Navětření zvěře na krátkou vzdálenost je chyba, která ovlivňuje výslednou známku z nosu.
KLID PŘED ZVĚŘÍ PERNATOU
Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes klidně stát a počkat na povely vůdce. Náhodné chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje psa z dalšího zkoušení jen na ZV. Na těchto zkouškách může být pes za chycení klasifikován z této disciplíny jen známkou 2. Na ostatních druzích zkoušek je to nepřípustné a chycení pernaté zvěře vylučuje psa z dalšího posuzování. Rozhodčí jsou však povinni se přesvědčit, nebyla-li zvěř před tím poraněna.
Nedá-li se pes při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek. Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou 3, dostane-li povel, hodnotí se známkou 2.
Nepřijde-li pes na živou zvěř, může se z této disciplíny hodnotit jen známkou 3.
Chyby: vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.
KLID PŘED ZVĚŘÍ SRSTNATOU
Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché povely. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne, může se hodnotit nejvýše známkou 3. Chytí-li na ZV, PZ nebo LZ jednoho králíka nebo zajíce, hodnotí se nejvýše známkou 2. Na VZ a memoriálech dostane za tuto chybu známku 0. Rozhodčí jsou však vždy v takovém případě povinni se přesvědčit, nebyla-li před tím zvěř poraněna.
Soustavné prohánění srstnaté zvěře na VZ a memoriálech vylučuje psa z dalšího posuzování.
Neměl-li pes na zkouškách možnost přijít do styku se zvěří, hodnotí se z této disciplíny známkou 2
Chyby: vyrážení a pronásledování zvěře. Nevrátí-li se pes při pronásledování zajíce od 10 minut, vylučuje se z dalšího posuzování.
CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU
Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se výstřelu bát, ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování (tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek).
Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval, ihned vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit i na vyvstalou zvěř, kterou pes nevystavoval. Vůdce nesmí zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může ji bez povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.
Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.
DOHLEDÁVKA STŘELENÉ A POHOZENÉ PERNATÉ I SRSTNATÉ ZVĚŘE
Časový limit: maximálně 10 minut, kontrolní pes maximálně 5 minut
Tato disciplína má vyzkoušet použitenost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou, postřelenou nebo uhynulou zvěř pernatou i srstnatou řádně dohledá a přinese. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li ohař zvěř nosem, nikoliv zrakem.
Dohledávka se hodnotí do té doby, než pes přijde do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od chvíle, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se klasifikuje přinášení.
Při dohledávce nesmí dávat vůdce psovi povely aport nebo přines. Může pouze používat povely hledej ztracenou. Dá-li vůdce psovi místo povelu hledej nebo hledej ztracenou povel aport nebo přines i přes to, že pes o dohledávané zvěři ještě neví, je to považováno za chybu. Za každý povel aport se za těchto okolností snižuje známka z dohledávky o jeden stupeň. Dá-li vůdce při dohledávce více než tři povely aport, obdrží pes z dohledávky známku 0 a na zkouškách neobstál.
Zjistí-li rozhodčí, že pes dohledávanou zvěř navětřil, prokazatelně o ni ví a tuto zapírá, přikáže vůdci, aby dal psovi povel k přinášení. Za každý takový povel aport nebo přines se snižuje známka o jeden stupeň z přinášení. Pes, který prokazatelně zapírá zvěř a tuto nepřinese ani po třech povelech, je klasifikován známkou 0 z přinášení a je ze zkoušek vyloučen.
Dohledá-li pes postřelenou zvěř pernatou po stopě a přinese ji ze vzdálenosti alespoň 100 kroků, hodnotí se jeho práce jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína - přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku.
Dohledá-li pes postřelenou srstnatou zvěř po stopě a přinese ji ze vzdálenosti alespoň 200 kroků v poli, taktéž se jeho práce hodnotí jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína - přinášení vlečené zvěře srstnaté na dálku.
Nedohledá-li pes střelenou nebo postřelenou zvěř do 10 minut, pošle rozhodčí na tuto práci tzv. kontrolního psa, to je psa dalšího v pořadí. Když už žádný nezkoušený pes není, použije předcházejícího psa. Dohledá-li kontrolní pes zvěř do 5 minut, hodnotí se zkoušený pes známkou 0. Kontrolní pes se hodnotí podle podaného výkonu. Nedohledá-li kontrolní pes zvěř do 5 minut, považuje se tato za nedohledanou. Každému zkoušenému psovi se ještě pohodí 1 kus pernaté a 1 kus srstnaté zvěře a to tak, aby to vůdce ani pes neviděli. Zvěř musí být pohozena do krytiny. Každý pes musí mít vlastní prostor. Vůdce vypustí psa zásadně proti větru, alespoň 50 kroků od pohozené zvěře a může se psem postupovat. Na pokyn rozhodčího zastaví a pošle psa dohledávat. Rozhodčí si zejména všímá: jak pes používá nos, na jakou vzdálenost zvěř navětří, s jakou ochotou ji vezme a přinese vůdci.
Vůdce může psa usměrňovat, aby jej udržel v určeném prostoru, kde se pohozená zvěř nachází.
Předměty dohledávka čerstvé střelené pernaté a srstnaté zvěře a dohledávka pohozené pernaté a srstnaté zvěře jsou nedílnou součástí disciplíny dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté zvěře. Každý předmět se zkouší samostatně. Aby pes obstál, nesmí mít ze žádné disciplíny 0.
Dosažené výsledky z každého předmětu se zapisují do soudcovské tabulky poznámkou. Vypočtený průměr pak tvoří výslednou známku z disciplíny "dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté zvěře".
Při zkoušení disciplíny "dohledávka pohozené zvěře pernaté a srstnaté" je na rozdíl od disciplíny "dohledávka střelené zvěře pernaté nebo srstnaté" použití kontrolního psa nepřípustné.
Nedohledá-li zkoušený pes pohozeného bažanta nebo zajíce do 10 minut, obdrží známku 0 a je z dalšího zkoušení vyloučen. V tomto případě je rozhodčí povinen ukázat vůdci, kde zvěř v krytině leží.
Vystavuje-li pes při dohledávce jinou živou zvěř, může ji vůdce sám zvednout a dále pokračuje v disciplíně, dle pokynů rozhodčího.
Dohledá-li ohař pohozenou zvěř do 4 minut od vypuštění, dostane známku 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známku 1. Tyto časové limity platí pouze pro předmět dohledávka pohozené srstnaté a pernaté zvěře. Dohledávka střelené a postřelené pernaté a srstnaté zvěře se hodnotí dle skutečně provedené práce v časovém limitu 10 minut.
Chyby: nezájem, nebo malý zájem o dohledání zvěře, povely k přinesení zvěře, nesoustředěnost na dohledávání.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ ZVĚŘE PERNATÉ A SRSTNATÉ NA DÁLKU V POLI
Časový limit: 10 minut
a) Přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli
Při praktickém výkonu práva myslivosti potřebujeme, aby pes přinášel postřelenou nebo padlou zvěř i z větší vzdálenosti. Proto se na zkouškách zakládá s koroptví nebo s bažantem vlečka. Není při tom důležité, jak pes sleduje stopu, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji a co nejrychleji přinese vůdci. Neměl-li pes při práci v poli možnost vypracovat stopu křídlované pernaté zvěře, založí se mu s čerstvě střelenou koroptví nebo bažantem 150 kroků dlouhá jednou obloukovitě lomená stopa (vlečka). Vlečený kus zvěře se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založena v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Na vyzvání druhého rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom je volně vypuštěn. Při vypouštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře a vůdce jej nesmí dalšími povely ovlivňovat. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň.
Dostane-li pes na PZ po vypuštění na vlečku k přinesení zvěře více povelů jak 3, může obdržet z této disciplíny nejvýše známku 1. Na VZ a memoriálech je za stejný výkon hodnocen známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Začne-li pes po prvním nasazení bloudit, může jej vůdce znovu nasadit na stopu, celkem však jen třikrát.
Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známku 1. Aby pes obstál, musí zvěř přinést do 10 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo třikrát. Na MRK a MKP druhé a třetí nasazení snižuje známku vždy o jeden stupeň. Nepřinese-li pes zvěř ani po třetím nasazení, hodnotí se známkou 0, bez ohledu na čas a je z dalšího zkoušení vyloučen.
Zvěř na založení vlečky musí být vyspělá a nezávadná. Vlečený kus zvěře se ponechá přesně na konci stopní dráhy. Zásadně je nepřípustné odložit ji stranou stopy nebo ji nějak ukrýt. V případě, že při VZ bude pes již vyzkoušen z disciplíny přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli a při dalším zkoušení dohledá postřelenou pernatou zvěř na vzdálenost nejméně 100 kroků, hodnotí se obě dvě disciplíny jednou průměrnou známkou.
a) Přinášení vlečené srstnaté zvěře na dálku v poli
Zkouší a hodnotí se stejným způsobem jako u pernaté zvěře. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Časové limity zde platí stejně jako u vlečky s pernatou zvěří. Způsob přinášení a odevzdání zvěře je nedílnou součástí disciplíny "přinášení vlečené zvěře pernaté a srstnaté na dálku v poli", protože se oba tyto předměty klasifikují jednou známkou, bez dalších poznámek v disciplíně "přinášení".
Na PZ se oba předměty zkouší a hodnotí samostatně, vypočítává se z nich pak průměr, který je výslednou známkou z této disciplíny. Má-li pes na PZ obstát, musí splnit oba předměty.
Chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem, obcházení vůdce, neposazení se před vůdcem při odevzdávání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení. Při přinášení pernaté zvěře držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo za srst může ohař na PZ obdržet nejvíce známku 2, na VZ a memoriálech jen známku 1.
PŘINÁŠENÍ ZVĚŘE PERNATÉ, SRSTNATÉ A LIŠKY
Při zkoušení této disciplíny na PZ by měl být střelen alespoň 1 kus (druh) zvěře před každým psem. Je-li v daných podmínkách méně zvěře, musí se střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře v každé skupině. Na VZ a memoriálech se musí střelit nejméně 1 kus (druh) zvěře před každým psem. Vidí-li pes po výstřelu zvěř padat, může ji bez povelu přinést a nepovažuje se to za chybu. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkosti přinést, posadit se před vůdce a až na jeho rozkaz pustit. Tichý povel k usednutí může dát vůdce pouze na PZ. Rozhodčí se musí přesvědčit, zda pes drží zvěř pevně, nemačká a nepouští ji předčasně bez rozkazu.
Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu: počasí, únavu psa, vzdálenost, ze které musel pes zvěř přinést a podobně. Na LZ, VZ a memoriálech může dát vůdce psovi maximálně 4 povely k přinesení zvěře. Nepřinese-li pes zvěř ani na čtvrtý povel, hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Dostane-li pes na PZ k přinesení zvěře více povelů jak čtyři, může obdržet za tento výkon nejvýše známku 1. Zvěř však musí přinést do 10 minut.
Dále si rozhodčí dělají poznámky při všech disciplínách, kde měl pes možnost přinášet zvěř, kromě přinášení lišky přes překážku, přinášení vlečené zvěře na dálku a vodních disciplín, kde se přinášení hodnotí v celé disciplíně dohromady. Při zkoušení disciplíny nahánění a dohledávka střelené nebo postřelené kachny v rákosí se přinášení vůbec nehodnotí.
Chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem při odevzdání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení (každý další povel snižuje známku o jeden stupeň). Při přinášení pernaté zvěře držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo srst může pes obdržet na PZ nejvíce známku 2, na VZ a memoriálech jen známku 1.
VODĚNÍ NA ŘEMENI
Pes má jít klidně při levé noze vedoucího, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve chvílích, je-li pes veden na volně visicím řemeni, a to i tehdy, když vůdce neví, že ho rozhodčí pozorují. Na LZ, VZ a memoriálech se vodění ne řemeni zkouší také v lese v tyčovině.
Chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího posuzování vyloučen.
PŘINÁŠENÍ KACHNY Z HLUBOKÉ VODY
Časový limit: 5 minut
Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí správně odevzdat.
Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další povel k přinesení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba.
Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, anebo pes, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá, a také ohař, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu pustit.
Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji jen na další povel.
Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu alespoň na břeh ještě do stanoveného limitu 5 minut.
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek. Na VZ se posuzuje samostatně v poli, v lese i při vodní práci.
Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.
