Je důležité vědět, že se speciálním loveckým výcvikem psa je možné začít až po dokonalém zvládnutí cviků základní poslušnosti.
U psa musí být ve vhodném poměru vypěstována jak samostatnost tak ovladatelnost.
Samostatnost proto, že pes vždy pracuje v terénu vzdálen od svého vůdce a ovladatelnost proto, aby si pes při práci nedělal co on chce, ale co po něm požaduje vůdce.
Vůdce má při výcviku psa k dispozici jen omezený "slovník" povelů. Čím je tento slovník méně obsáhlý, tím lépe. Pes pak musí naprosto přesně vědět, jakou činnost má po vydání daného povelu, ať již slovního, píšťalkou, postojem, pokynem rukou, provádět.
Úspěch výcviku tkví především v komunikaci mezi vůdcem a jeho psem. Pes často nevykonává činnost podle pokynů vůdce správně jen z toho prostého důvodu, že je přemírou pokynů zmaten a vlastně ani pořádně neví, co má v daném okamžiku dělat.
Cílem výcviku je připravit charakterově pevného jedince, který nezklame ani v náročných situacích.
Teoreticky to všechno zní velmi jednoduše, ale bez praktických zkušeností udělá začínající vůdce při výcviku mnoho chyb, které se pak velmi dlouho a obtížně odstraňují.
Vůdce musí vědět pro danou situaci jednak přesný okamžik, kdy má do práce psa zasáhnout a hlavně, jak má zasáhnout - jestli pochválit, pokárat, povzbudit, ale také třeba záležitost přejít a začít úplně jinak.