Na všestranných zkouškách se musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti psa v lovecké praxi a vyšší úroveň cvičitelů. Ohaři tu dokazují, že jsou skupinou psů, použitelných pro jakoukoli práci na povrchu. Z praktického hlediska by bylo vhodné, aby VZ absolvovalo co nejvíce ohařů.
Podmínkou pro účast na VZ je úspěšné absolvování PZ anebo LZ.
|
Předmět |
nejnižší známky |
koeficient |
maximální |
||
|
I. |
II. |
III. |
|||
|
PRÁCE V LESE |
|
|
|
|
|
|
2. Šoulačka s odložením |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
3. Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře |
|
|
|
|
|
|
a) vodič |
3 |
2 |
1 |
6 |
24 |
|
b) oznamovač vč. hlasitého |
3 |
2 |
1 |
7 |
28 |
|
c) hlasič |
3 |
2 |
1 |
8 |
32 |
|
4. Přinášení vlečeného zajíce v lese |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
5. Přinášení vlečené lišky v lese |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
6. Vyhledávání zvěře v houštinách |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
7. Slídění |
2 |
2 |
1 |
3 |
12 |
|
8. Dohledávka pohozené lišky |
2 |
2 |
1 |
4 |
16 |
|
9. Chování na stanovišti |
2 |
2 |
1 |
2 |
8 |
|
10. Vodění na řemeni |
2 |
2 |
1 |
2 |
8 |
|
CELKEM |
115 |
86 |
58 |
|
144 |
|
PRÁCE VE VODĚ |
|
|
|
|
|
|
2. Přinášení kachny z hluboké vody |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
3. Nahánění a dohledávka střelené nebo postřelené kachny v rákosí |
2 |
1 |
1 |
5 |
20 |
|
4. Dohledávka pohozené kachny v rákosí |
2 |
1 |
1 |
5 |
20 |
|
CELKEM |
58 |
43 |
29 |
|
72 |
|
PRÁCE V POLI |
|
|
|
|
|
|
2. Hledání - systém |
3 |
3 |
2 |
4 |
16 |
|
- rychlost |
3 |
2 |
2 |
2 |
8 |
|
- vytrvalost |
3 |
3 |
2 |
4 |
16 |
|
3. Vystavování |
3 |
3 |
2 |
8 |
32 |
|
4. Postupování |
2 |
2 |
1 |
5 |
20 |
|
5. Nos |
3 |
3 |
2 |
10 |
40 |
|
6. Klid před zvěří pernatou |
2 |
1 |
1 |
2 |
8 |
|
7. Klid před zvěří srstnatou |
2 |
1 |
1 |
3 |
12 |
|
8. Chování po výstřelu |
2 |
1 |
1 |
2 |
8 |
|
9. Dohledávka střelené a pohozené zvěře pernaté a srstnaté |
3 |
2 |
1 |
5 |
20 |
|
10. Přinášení vlečené pernaté na dálku v poli |
2 |
1 |
1 |
5 |
20 |
|
11. Poslušnost |
3 |
2 |
2 |
5 |
20 |
|
CELKEM |
189 |
142 |
94 |
|
236 |
|
PŘINÁŠENÍ |
|
|
|
|
|
|
2. Přinášení srstnaté zvěře |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
3. Přinášení škodné zvěře |
2 |
1 |
1 |
4 |
16 |
|
CELKEM |
38 |
29 |
19 |
|
48 |
|
NEJNIŽŠÍ POČET BODŮ PRO CENU |
400 |
300 |
200 |
|
500 |
PŘEDMĚT ZKOUŠEK:
PŘINÁŠENÍ LIŠKY PŘES PŘEKÁŽKU
Časový limit: 3 minuty
Účelem této disciplíny je zjistit, jak je pes vycvičen a schopen překonávat výškové nebo hloubkové překážky s liškou v mordě.
Na vhodném místě v lese se zřídí umělá překážka podle tohoto nákresu:
|
výška ohrádky 80 cm hloubka příkopu 60 cm |
ohrádka | 4 m | |
| 80 cm | příkop | ||
| 4 m |
Ohrádka se zhotoví nejlépe ze smrčí. Je 80 cm vysoká. Každá ze tří ohražených stran je 4 m dlouhá. Zepředu je místo stěny 80 cm široký a 60 cm hluboký příkop s kolmými stěnami. Stěny ohrádky musí být vypleteny tak, aby pes nemohl jimi prolézat a aby se při přeskoku neporanil. Při dešti nebo jiných nepříznivých podmínkách může být v příkopu voda, jinak se tam nenapouští.
Vůdce volně odloží psa (bez vodítka) asi 10 m od příkopu a lišku přehodí před příkop do ohrádky. Příkop s liškou nesmí překročit!
Vůdce nesmí opustit místo, z kterého poslal psa pro lišku. Pes musí na rozkaz přeskočit buď ohrádku nebo příkop, bez váhání uchopit lišku a opět nejkratší cestou ji přinést vůdci. I s liškou může pes přeskočit, buď příkop, nebo ohrádku. Lišku musí odevzdat vůdci do 3 minut.
Překonání překážky, uchopení, přinesení a odevzdání lišky se hodnotí společnou známkou.
Známka 4 se udělí psovi, který přeskočí překážku, lišku bez vázání uchopí, zpět přeskočí překážku i s liškou a vůdci ji správně odevzdá.
Známka 3 se udělí psovi, který v ohrádce u lišky váhá (zdvihá hlavu), ale potom lišku uchopí, přinese a odevzdá.
Známka 2 se udělí psovi, který v ohrádce u lišky delší čas váhá, neprojevuje o ni zájem, nakonec ji uchopí, přinese a odevzdá.
Známka 1 se udělí psovi, který o lišku v ohrádce nemá zájem, zajímají ho jiné podněty, ale v časovém limitu lišku uchopí a přinese.
Známka 0 se zapíše psovi, který lišku v limitu nepřinese.
Každý další rozkaz k překonání překážky tam nebo zpět, na uchopení, přinesení nebo odevzdání lišky snižuje známku o jeden stupeň. Na tuto disciplínu nastupují psi tak, jak byli vylosováni. Zkouší se jako první disciplína.
Chyby: neochota překonat kteroukoliv překážku, dlouhé váhání u lišky, nucení ke zdvihnutí vypadnuté lišky při zdolávání překážky, obíhání ohrádky, odběhnutí až do korony, nepřinesení lišky.
ŠOULAČKA S ODLOŽENÍM
Myslivec má mít při šoulačce na spárkatou zvěř psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Není přitom rozhodující, zda jde pes volně za vůdcem nebo po jeho boku. Na zkouškách musí vůdce předem ohlásit způsob postupu psa rozhodčím.
Pes má myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým pokynem odložit a stejným uvést do pohybu. Jakékoli nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při šoulačce nepřípustné a snižují známku z výkonu.
Šoulačka se provádí na aleji nebo cestě směrem od korony, aby psa při práci nic nerušilo. Šoulačka má být dlouhá asi 150 kroků, v třetině cesty vůdce psa tiše a nenápadně odloží, poodejde asi 15 kroků, přivolá a pokračuje v šoulání. Po dalších 50 krocích jej opět odloží, odejde nejméně 50 kroků dále a na pokyn rozhodčího se ukryje na 5 minut. Asi v polovině této doby na pokyn rozhodčího jednou vystřelí. Po uplynutí 5 minut se vrátí pro psa. Odejde-li po odložení pes z místa do poloviční vzdálenosti mezi vůdcem a místem odložení (přibližuje se k vůdci, nebo zpět ke koroně), snižuje se známka za výkon až na 1. Přejde-li více jak polovinu vzdálenosti, je hodnocen jeho výkon známkou 0. Není při šoulání chyba, když vůdce dá psovi nenápadný pokyn tím, že na něho pootočí hlavu
Chyby: hlučné projevy psa v důsledku slavé nervové soustavy, přebíhání z boku na bok, vzdalování se od směru šoulání, stálé odkládání a dobíhání, hlasité povely, rychlá chůze, neochota psa k odložení, nevyčkání na místě, kňučení.
PRÁCE NA POBARVENÉ STOPĚ SPÁRKATÉ ZVĚŘE
Zkouší se na uměle pobarvené 500 kroků dlouhé stopě spárkaté (zpravidla srnčí) zvěře. Pes se přikládá na stopu nejpozději do 2 hodin po jejím založení. Po založení pobarvené dráhy poznamená rozhodčí, který ji zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní na strom u začátku dráhy. Je zakázáno zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Asi po 200 krocích se založí pobarvené lože a řádně se označí. Do tohoto místa musí jít pes vždy jako vodič na řemeni. Celkem je stopní dráha dvakrát lomená a na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře, který je dobře zašitý, popř. i se zašitým výstřelným otvorem. Stopní dráhy zakládá rozhodčí s pomocníky, kteří odstraňují značky ze stromů. Lahev se zbytkem barvy a pomocné předměty se uschovají na konci dráhy přímo u položeného kusu spárkaté zvěře. Na zhotovení jedné pobarvené stopní dráhy se použije 1/4 až 1/2 litru barvy (nejlépe vepřové krve, která se však nesmí ředit). Dráhy se předem vyznačují na stromech buď papírky pro směr dopředu i dozadu nebo zpředu lístky a zezadu vápnem. Přední značky musí pomocník, jak již bylo uvedeno, odebrat (nesmí je odhazovat po zemi!). Lože musí být vždy označeno zálomkem nebo jiným mysliveckým způsobem, nikdy však se nesmí nechat papírové značky na přední straně stromu. Značky pro označení lože se ponechají jen vzadu pro kontrolu rozhodčího.
Jednotlivé dráhy musí být vzdáleny od sebe nejméně 150 kroků. Spárkatá zvěř se nejprve položí na nástřel a odtud se nese po každé dráze, na loži se chvíli odloží. Kus na konci musí být stejný, jakým byla zhotovena pobarvená stopa.
Pořadatel vždy zajistí nejméně jeden kus spárkaté zvěře a na nošení zvěře schopné pomocníky.
Psa je možno vést jako:
a) vodiče na řemeni,
b) hlasiče,
c) oznamovače,
d) hlasitého oznamovače.
a) Vodič na řemeni
Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Jeho výkon se hodnotí známkou 4, může-li vůdce sledovat psa volným krokem. Sejde-li pes ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, snižuje se známka o jeden stupeň. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Na pobarvenou dráhu se může pes znovu nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení a vrácení psa na stopu snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé stopy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1.
Chyby: Pracuje-li pes nezalehlý v řemeni, bloudí, sleduje-li stopu zdravé zvěře, stále je ho třeba pobízet, pracuje-li nervózně a rychle, nezajímá-li se o správnou stopu a zvláště o její dokončení.
Pracuje-li pes na stopě přehnaně rychle a vůdce ho nestačí krokem sledovat, hodnotí se nejvýše známkou 2.
b) Hlasič
Pes po přiložení na nástřel pracuje až po označené lože jako vodič na řemeni. U lože ho vůdce vypustí a dále pracuje pes jako hlasič. Zbytek pobarvené dráhy musí pes vypracovat samostatně a do 5 minut po vypuštění musí začít hlásit spárkatou zvěř až do té doby, než k němu přijde vůdce. Psa nelze žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Nepovažuje se za chybu, jsou-li v hlášení krátké pomlky. Selže-li jako hlasič, může jej vůdce do 10 minut přivolat zpět (čas se počítá od vypuštění od lože). Dále pokračuje pes jako vodič a hodnotí se jako vodič.
Chyby: bloudění, sledování stop zdravé zvěře, nevýrazné hlášení, opožděné hlášení, hlášení s dlouhými odmlkami, nehlášení, opuštění zvěře, nezájem o práci a zvláště o její dokončení.
c) Oznamovač
Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí nalezenou zvěř.
Od nástřelu po označené lože pracuje pes na řemeni jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením (signálkou), že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 5 minut od vypuštění.
Selže-li pes jako oznamovač, může jej vůdce do 10 minut přivolat a čas se počítá od vypuštění od lože. Dále pes pracuje jako vodič a hodnotí se jako vodič.
Zavede-li pes po oznámení vůdce jiným směrem, než se odložená zvěř nachází a tuto nedohledá, obdrží z disciplíny "práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře" známku 0 a na zkouškách neobstojí.
Chyby: Nepřijde-li pes po vypuštění ke zvěři, aby si ji ověřil a vrátí se k vůdci, nevýrazné oznamování, nejisté vedení ke zvěři. Neoznámí-li pes nalezenou zvěř vůdci způsobem, který vůdce předem rozhodčím ohlásil, nemůže se práce hodnotit jako práce oznamovače.
d) Hlasitý oznamovač
Hlasitý oznamovač se zkouší podobně jako oznamovač s tím rozdílem, že pes musí během vedení svého vůdce ke zvěři v určitých intervalech hlásit. Povzbuzování při této práci není chybou.
Když pes vedený jako hlasič nebo oznamovač místo hlášení nebo oznámení nalezené zvěře tuto zvěř vůdci přinese, ukončí se práce na barvě a dosavadní hodnocení psa jako vodiče na řemeni se sníží o jeden stupeň.
Jako oznamovač, hlasič, hlasitý oznamovač může být pes vypuštěn pouze jednou, selže-li, musí práci dokončit jako vodič.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ LIŠKY NA DÁLKU V LESE
Časový limit: 15 minut
Vlečka s liškou se zakládá tažením lišky v lesním porostu s dvěma oblouky na vzdálenost 300 kroků. Rozhodčí, který vlečku zakládá, ponechá zvěř ležet přesně na konci stopní dráhy, odejde v přímém směru a ukryje se tak, aby ho pes neviděl ani nenavětřil.
Pořadatelé vyznačí všechny dráhy liščí stopy (na přední straně stromů od nástřelu) vápnem, barvou nebo připevněnými papírky.
Na vyzvání rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel označený srstí nebo vlnou. Vůdce může vést psa na šňůře nebo na vodítku 20 kroků od nástřelu. Potom ho volně vypustí s posledním povelem k přinešení zvěře. Vůdce může psa nasadit na stopu nejvýše třikrát.
Není důležité, jak pes dráhu sleduje, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji a co nejrychleji přinese vůdci.
Přinese-li pes lišku z vlečky do 8 minut od vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 10 minut známkou 3, do 12 minut známkou 2 a do 15 minut známkou 1.
Aby pes obstál, musí přinést zvěř do 15 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo třikrát (limitní čas se počítá vždy od prvního nasazení). Nepřinese-li zvěř ani po třetím nasazení, obdrží známku 0 bez ohledu na čas. Tato známka jej na lesních zkouškách ze zkoušek nevylučuje, ale zařazuje do III. ceny. Na VZ a memoriálech nesmí být z této disciplíny 0. Zvěř k založení vlečky musí být střelená, vyspělá a nezávadná.
Přinášení vlečeného zajíce na dálku v lese se zkouší stejně jako u vlečky s liškou. Známka 0 je však z této disciplíny nepřípustná.
Časový limit: 15 minut
Obě disciplíny se zkouší a hodnotí samostatně, potom se z nich vypočte jedna průměrná známka, přičemž 0 z vlečky s liškou zařazuje psa vždy do III. ceny. Na VZ a memoriálech nesmí být z této disciplíny 0.
Vzdálenost mezi všemi stopními drahami (vlečky) je nejméně 100 kroků.
VYHÁNĚNÍ ZVĚŘE Z HOUŠTIN
Pes má prohledat houštinu co nejhlouběji, zvěř vyhledat a z houštiny vyhnat. Na písknutí se má dát odvolat. Zvěř v houštině nemá vystavovat, ale vyvstalou má hlasitě sledovat až ven z houštiny. Střelenou zvěř může bez rozkazu přinést. Nepočítá se za chybu, chytne-li pes při naháňce zvěř, bezchybně ji přinese a odevzdá. Z chování psa musí být zřejmé, že reaguje na povely svého vůdce. Hlasité sledování zvěře se zapíše do průkazu původu i do soudcovské tabulky, nemá však vliv na hodnocení výkonu psa.
Není přípustné, aby se všichni psi zkoušeli v jednom místě.
Chyby: časté pobízení, časté vybíhání z houštiny, hledání na pokraji houštiny, nereagování na povely vůdce, daleké prohánění zvěře.
SLÍDĚNÍ
Časový limit: 5 minut
Slídění se zkouší v řídkém lese s travnatým porostem nebo v zatravněných pasekách. Pes musí při slídění hledat před vůdcem. Není chybou, hledá-li ve vzdálenosti 50 kroků, musí být ale v dohledu vůdce.
Přijde-li pes při slídění na zvěř, musí zůstat absolutně klidný a pevně vystavovat. Po vyběhnutí vůdce zvěř střelí a pes ji musí přinést. Pokud pes na zvěř nepřišel, vůdce na pokyn rozhodčího vystřelí. Vůdce může psa při slídění usměrňovat jemným ne však častým pískáním.
DOHLEDÁVKA POHOZENÉ LIŠKY
Časový limit: 10 minut
Zkouší se v lesním porostu, stejně jako disciplína "Dohledávka pohozené zvěře pernaté a srstnaté" na PZ (platí časové limity).
CHOVÁNÍ NA STANOVIŠTI
Časový limit: 10 minut
Tuto disciplínu je třeba co nejvíce přizpůsobit myslivecké praxi.
Při naháňce má být pes na stanovišti absolutně klidný. Vůdce ho může mít při zkoušení připoutaného na vodítku nebo volně odloženého. Pes na vodítku obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku.
Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0.
Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe, např. jako při obstavené leči. Psi, kteří nejsou právě zkoušeni, nesmí se zdržovat nablízku.
Disciplína se zkouší 10 minut, každý vůdce vždy asi po dvou minutách vystřelí loveckým způsobem, zvěř se však nestřílí.
VODĚNÍ NA ŘEMENI
Pes má jít klidně při levé noze vedoucího, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve chvílích, je-li pes veden na volně visicím řemeni, a to i tehdy, když vůdce neví, že ho rozhodčí pozorují. Na LZ, VZ a memoriálech se vodění ne řemeni zkouší také v lese v tyčovině.
Chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího posuzování vyloučen.
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek. Na VZ se posuzuje samostatně v poli, v lese i při vodní práci.
Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.
OCHOTA K PRÁCI V HLUBOKÉ VODĚ
Časový limit: 2 minuty
Pes musí prokázat, že se nebojí vody, že umí dobře plavat a že jde ochotně do vzdálenosti 10-15 m do vody. V hluboké vodě musí hledat 2 minuty, musí být ve vodě ovladatelný a hlavně měnit směr podle pokynů vůdce.
Známku 4 dostane pes, který pracuje bezchybně, ve vodě je lehce ovladatelný, hledá daleko, dobře plave, do vody jde ochotně na první povel.
Známku 3 dostane pes, který jde do vody po kratším povzbuzování, další práci však koná bezchybně, nebo ohař, který hladinu sice prohledává daleko, ale je špatně ovladatelný.
Známku 2 dostane pes, který jde do vody až po několika povelech, hladinu prohledává jen chvilku, ve vodě je však dobře ovladatelný.
Známku 1 dostane pes, který do stanoveného limitu (2 minuty) do vody jde, chvíli hladinu prohledává, ale příliš brzy se vrací.
PŘINÁŠENÍ KACHNY Z HLUBOKÉ VODY
Časový limit: 5 minut
Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí správně odevzdat.
Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další povel k přinášení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba.
Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, anebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, anebo pes, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá, a také ohař, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu pustit.
Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji jen na další povel.
Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu alespoň na břeh ještě do stanoveného limitu 5 minut.
NAHÁNĚNÍ A DOHLEDÁVKA STŘELENÉ NEBO POSTŘELENÉ KACHNY V RÁKOSÍ
Časový limit: 15 minut
Zkouší se na vodních plochách, kde je dostatek rákosí v šířce nejméně 5 m.
Pes musí rákosí systematicky prohledávat v určeném prostoru, snažit se zvěř vyhledat, vypíchnout a umožnit vůdci její ulovení. Tato disciplína musí být zkoušena v dobře zazvěřeném rákosovém porostu.
Známkou 4 se hodnotí pes, který systematicky a samostatně prohledává určený úsek v rákosí a snaží se najít kachnu skrytou v rákosí. Nepovažuje se za chybu, když pes opustí rákosí, ale sám se bez povelu vrátí. Vůdce může psa usměrňovat tichými povely.
Známkou 3 se hodnotí pes, který vybíhá z rákosí častěji, vůdce ho povely častěji usměrňuje, ale jinak určený prostor prohledává dobře.
Známkou 2 se hodnotí pes, který prohledává rákosí nesystematicky, často se vrací k břehu, vůdce ho musí často povzbuzovat.
Známkou 1 se hodnotí pes, který prohledává jen okraj rákosí, nejde dostatečně daleko, pracuje nesystematicky, neochotně.
Vypuštěný pes prohledává rákosí 5 minut. Když do té doby nepřijde na zvěř, práce se ukončí a je hodnocen za nahánění v rákosí dle podaného výkonu.
Vypíchne-li zkoušený pes kachnu z rákosí, je vůdce povinen na ni vystřelit.
Dohledá-li pes střelenou nebo postřelenou kachnu v rákosí a donese ji k vůdci, hodnotí se podle podaného výkonu. Způsob klasifikace je stejný, jako u samostatné disciplíny "Dohledávka pohozené kachny v rákosí".
Pes, který při dohledávce kachnu zapírá, je z dalšího zkoušení vyloučen.
Způsob klasifikace: "Nahánění v rákosí" se hodnotí samostatně výše uvedeným způsobem. Všichni psi, tudíž i ti, kteří při nahánění dohledali stelenou nebo postřelenou kachnu, musí i přes to absolvovat samostatnou disciplínu "Dohledávka pohozené kachny v rákosí". Proto se dosažené výsledky z předmětu dohledávka střelené nebo postřelené kachny v rákosí zkoušené při nahánění v rákosí, zapisují do soudcovské tabulky poznámkou. Vypočtený průměr pak tvoří výslednou známku z disciplíny "Dohledávka pohozené kachny v rákosí".
V případě, kdy rozhodčí pro nepřehlednost terénu nemůže sledovat celou práci psa v rákosí, je pořádající složka povinna zřídit v blízkosti rákosového porostu posedy.
DOHLEDÁVKA STŘELENÉ KACHNY V RÁKOSÍ
Časový limit: 10 minut
Účelem této disciplíny je praktické dohledání postřelené nebo střelené kachny v rákosí.
Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes ji nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 m od pohozené kachny. Pes musí přinést z rákosí tu kachnu, která tam byla rozhodčím odhozena. Přinese-li jinou, vypustí ho vůdce znovu dohledávat původně pohozenou kachnu, přičemž čas se počítá od tohoto druhého vypuštění. Předcházející přinesení se nebere v úvahu.
Známku 4 obdrží pes, který dohledá kachnu do 7 minut.
Známku 3 obdrží pes, který dohledá kachnu do 8 minut.
Známku 2 obdrží pes, který dohledá kachnu do 9 minut.
Známku 1 obdrží pes, který dohledá kachnu do 10 minut.
Známku 0 obdrží pes, který nedohledá kachnu do 10 minut.
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek. Na VZ se posuzuje samostatně v poli, v lese i při vodní práci.
Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.
SPOLEČNÝ HON
Časový limit: 15-30 minut
Tato disciplína se zkouší jako první při polních disciplínách a psi mají při ní ukázat, že jsou platnými pomocníky při lovu drobné zvěře na společných honech. Vytvoří se skupina 2-4 psů, kteří nastoupí na vzdálenost nejméně 50 kroků jeden od druhého. Mezi vůdce se rozestaví rozhodčí. Zkouší se podle možnosti ve vyšším porostu, za stejných podmínek pro celou skupinu. Na PZ může vést vůdce psa na řemeni, volně u nohy nebo vypustit hledat na krátko před sebou. Všichni vůdci jsou povinni střílet na zvěř, která vyletí nebo vyběhne, ať ji volně hledající pes vystaví nebo ne. Když vystaví pes zvěř při společném honu, rozhodčí to musí vzít v úvahu, rovněž jako ostatní výkony psa, např. postupování, klid před zvěří apod. Pes, který pracuje volně, musí hledat zvěř jen v prostoru před svým vůdcem, maximálně po sousedního vůdce. Příliš daleké hledání a zabíhání před sousedního vůdce se považuje za chybu. Každý vůdce by měl střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře, druhý se pohodí psovi po skončení disciplíny, aby pes prokázal, že přináší čerstvě střelenou zvěř. Je-li v daných podmínkách méně zvěře, musí se střelit alespoň 1 kus (druh) zvěře v každé skupině. Ihned po jeho ulovení jej rozhodčí pohodí všem zkoušeným psům ve skupine a vyzkouší přinášení teplé, čerstvě střelené zvěře. Pes, který pracuje volně před svým vůdcem, má jím střelenou zvěř přinést a odevzdat. Psa vedeného na řemeni musí vůdce před dohledáváním vypustit. Pes musí zvěř dohledat a přinést vůdci.
Na rozkaz rozhodčího musí pes dohledat a přinést zvěř střelenou kterýmkoliv účastníkem společného honu. Rozhodčí musí zabezpečit, aby postupně byli vyzkoušeni všichni psi.
Psy vedené na řemeni je možno hodnotit za jeho nejlepší výkon nejvýše známkou 2, volně vedeného při noze nejvýše známkou 3.
Psi pracující volně před vůdcem, kteří ruší práci ostatních psů, nebo jinak narušují průběh společného honu, musí jejich vůdci na příkaz rozhodčího uvázat na řemen a dále jsou hodnoceni jako psi vedení na řemeni s přihlédnutím na chyby, kterých se již dopustili. Agresivní jedinci, kteří nenechají ostatní psy přinášet zvěř a napadají je, mohou být hodnoceni až známkou 0 a na zkouškách neobstojí.
Na VZ musí všichni psi začít pracovat volně před vůdci. Uvázání na řemen nařizuje jen rozhodčí a to tehdy, narušují-li někteří psi průběh honu. Potom však mohou obdržet nejvýše známku 1. Tiché usměrňování vůdcem se nepovažuje za chybu.
Při společném honu přikáže rozhodčí vůdcům, aby každý alespoň čtyřikrát vystřelil, a to i tehdy, není-li tam zvěř.
HLEDÁNÍ
Časový limit: 20-30 minut
Pes má hledat příčně, prostorově, soustavně, vytrvale a většinou cvalem. Ideální hledání je asi 30 kroků před vůdcem, 80 kroků doleva a 80 kroků doprava. Záleží při tom na porostu a ostatních okolnostech. Pes má hledat s vysokým nosem a využívat dobrý vítr tak, aby nevynechal žádné místo, kde by mohla být zalehlá zvěř. Všichni psi se mají zkoušet přibližně ve stejně hustých a vysokých krytinách a hledat proti větru.
Každý pes má hledat do té doby, dokud nepřijde na zvěř. Nejkratší doba hledání by měla být 20 minut, nejdelší 30 minut. Nepřijde-li pes do této doby na zvěř a neprokázal-li požadavky na něho kladené ani při společném honu, hledání se přeruší a pes se opět vypustí později a hledá nejdéle 30 minut.
Chyby: přecházení pernaté zvěře, nesystematické hledání, pomalé hledání v blízkosti vůdce, hledání zrakem, obíhání vůdce, přehnaně rychlé hledání, daleké hledání před vůdcem.
VYSTAVOVÁNÍ
Navětří-li pes zvěř na větší vzdálenost, může dále postoupit a potom ji pevně vystavit nebo před ni zalehnout, dokud k němu nepřijde vůdce.
Navětří-li stopu nebo dýchánek i lože, má je jen naznačit. Vystavuje-li pes na ZV nebo PZ dýchánek nebo lože místo naznačení, nepovažuje se to za chybu.
Chyby: opětovné vystavování míst, kde zvěř nebyla a není (balamucení), zapírání zvěře, krátkodobé vystavování a návrat k vůdci. Zjistí-li se, že pes zvěř soustavně zapírá, vylučuje se z dalšího zkoušení. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř, i když měl k tomu možnost a příležitost, můsí být hodnoceno známkou 0.
POSTUPOVÁNÍ
Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti, aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před psem, musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu. Není chybou, zvedne-li zvěř, kterou před tím pes vystavoval, vůdce sám, nebo na jeho rozkaz pes.
Ustalování je vynikající vrozená vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.
Chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o postupování ani po opětovaných povelech vůdce. Při soustavném vyrážení zvěře před příchodem vůdce na vzdálenost dostřelu, se musí pes ze zkoušek vyloučit.
NOS
Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes navětřil zvěř, rychlost při hledání, větru (jeho síly), vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky hledání (času). Pes nemusí zvěř vystavit hned, může jít po jejím pachu a potom ji vystavit na kratší vzdálenost. Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od prvého navětření a ne od vystavování. Je třeba přihlížet k tomu, že se pes při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než ji pevně vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí být známkou špatného nosu.
Chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavné vystavování dýchánků.
Jestliže LZ kvalifikuje psa v určitých případech jako lovecky upotřebitelného, je třeba na těchto zkouškách také hodnotit kvalitu nosu. Je to možné především při slídění nebo dohledávce. Rozhodčí během slídění pozoruje práci psa a podle vzdálenosti, na kterou zvěř navětřil, si ověřuje kvalitu jeho nosu. Když během slídění nepřijde pes do styku s živou zvěří, ověří se kvalita jeho nosu při dohledávce. Zde je třeba sledovat, na jakou vzdálenost pes navětřil pohozenou zvěř, zda s vysokým či nízkým nosem a za jaký čas ji dohledal. Doplňující poznatky o kvalitě jeho nosu si rozhodčí ověřují během celých zkoušek. Navětření zvěře na krátkou vzdálenost je chyba, která ovlivňuje výslednou známku z nosu.
KLID PŘED ZVĚŘÍ PERNATOU
Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes klidně stát a počkat na povely vůdce. Náhodné chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje psa z dalšího zkoušení jen na ZV. Na těchto zkouškách může být pes za chycení klasifikován z této disciplíny jen známkou 2. Na ostatních druzích zkoušek je to nepřípustné a chycení pernaté zvěře vylučuje psa z dalšího posuzování. Rozhodčí jsou však povinni se přesvědčit, nebyla-li zvěř před tím poraněna.
Nedá-li se pes při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek. Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou 3, dostane-li povel, hodnotí se známkou 2.
Nepřijde-li pes na živou zvěř, může se z této disciplíny hodnotit jen známkou 3.
Chyby: vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.
KLID PŘED ZVĚŘÍ SRSTNATOU
Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché povely. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne, může se hodnotit nejvýše známkou 3. Chytí-li na ZV, PZ nebo LZ jednoho králíka nebo zajíce, hodnotí se nejvýše známkou 2. Na VZ a memoriálech dostane za tuto chybu známku 0. Rozhodčí jsou však vždy v takovém případě povinni se přesvědčit, nebyla-li před tím zvěř poraněna.
Soustavné prohánění srstnaté zvěře na VZ a memoriálech vylučuje psa z dalšího posuzování.
Neměl-li pes na zkouškách možnost přijít do styku se zvěří, hodnotí se z této disciplíny známkou 2
Chyby: vyrážení a pronásledování zvěře. Nevrátí-li se pes při pronásledování zajíce od 10 minut, vylučuje se z dalšího posuzování.
CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU
Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se výstřelu bát, ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování (tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek).
Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval, ihned vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit i na vyvstalou zvěř, kterou pes nevystavoval. Vůdce nesmí zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může ji bez povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.
Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.
DOHLEDÁVKA STŘELENÉ A POHOZENÉ PERNATÉ I SRSTNATÉ ZVĚŘE
Časový limit: maximálně 10 minut, kontrolní pes maximálně 5 minut
Tato disciplína má vyzkoušet použitenost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou, postřelenou nebo uhynulou zvěř pernatou i srstnatou řádně dohledá a přinese. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li ohař zvěř nosem, nikoliv zrakem.
Dohledávka se hodnotí do té doby, než pes přijde do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od chvíle, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se klasifikuje přinášení.
Při dohledávce nesmí dávat vůdce psovi povely aport nebo přines. Může pouze používat povely hledej ztracenou. Dá-li vůdce psovi místo povelu hledej nebo hledej ztracenou povel aport nebo přines i přes to, že pes o dohledávané zvěři ještě neví, je to považováno za chybu. Za každý povel aport se za těchto okolností snižuje známka z dohledávky o jeden stupeň. Dá-li vůdce při dohledávce více než tři povely aport, obdrží pes z dohledávky známku 0 a na zkouškách neobstál.
Zjistí-li rozhodčí, že pes dohledávanou zvěř navětřil, prokazatelně o ni ví a tuto zapírá, přikáže vůdci, aby dal psovi povel k přinášení. Za každý takový povel aport nebo přines se snižuje známka o jeden stupeň z přinášení. Pes, který prokazatelně zapírá zvěř a tuto nepřinese ani po třech povelech, je klasifikován známkou 0 z přinášení a je ze zkoušek vyloučen.
Dohledá-li pes postřelenou zvěř pernatou po stopě a přinese ji ze vzdálenosti alespoň 100 kroků, hodnotí se jeho práce jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína - přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku.
Dohledá-li pes postřelenou srstnatou zvěř po stopě a přinese ji ze vzdálenosti alespoň 200 kroků v poli, taktéž se jeho práce hodnotí jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína - přinášení vlečené zvěře srstnaté na dálku.
Nedohledá-li pes střelenou nebo postřelenou zvěř do 10 minut, pošle rozhodčí na tuto práci tzv. kontrolního psa, to je psa dalšího v pořadí. Když už žádný nezkoušený pes není, použije předcházejícího psa. Dohledá-li kontrolní pes zvěř do 5 minut, hodnotí se zkoušený pes známkou 0. Kontrolní pes se hodnotí podle podaného výkonu. Nedohledá-li kontrolní pes zvěř do 5 minut, považuje se tato za nedohledanou. Každému zkoušenému psovi se ještě pohodí 1 kus pernaté a 1 kus srstnaté zvěře a to tak, aby to vůdce ani pes neviděli. Zvěř musí být pohozena do krytiny. Každý pes musí mít vlastní prostor. Vůdce vypustí psa zásadně proti větru, alespoň 50 kroků od pohozené zvěře a může se psem postupovat. Na pokyn rozhodčího zastaví a pošle psa dohledávat. Rozhodčí si zejména všímá: jak pes používá nos, na jakou vzdálenost zvěř navětří, s jakou ochotou ji vezme a přinese vůdci.
Vůdce může psa usměrňovat, aby jej udržel v určeném prostoru, kde se pohozená zvěř nachází.
Předměty dohledávka čerstvé střelené pernaté a srstnaté zvěře a dohledávka pohozené pernaté a srstnaté zvěře jsou nedílnou součástí disciplíny dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté zvěře. Každý předmět se zkouší samostatně. Aby pes obstál, nesmí mít ze žádné disciplíny 0.
Dosažené výsledky z každého předmětu se zapisují do soudcovské tabulky poznámkou. Vypočtený průměr pak tvoří výslednou známku z disciplíny "dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté zvěře".
Při zkoušení disciplíny "dohledávka pohozené zvěře pernaté a srstnaté" je na rozdíl od disciplíny "dohledávka střelené zvěře pernaté nebo srstnaté" použití kontrolního psa nepřípustné.
Nedohledá-li zkoušený pes pohozeného bažanta nebo zajíce do 10 minut, obdrží známku 0 a je z dalšího zkoušení vyloučen. V tomto případě je rozhodčí povinen ukázat vůdci, kde zvěř v krytině leží.
Vystavuje-li pes při dohledávce jinou živou zvěř, může ji vůdce sám zvednout a dále pokračuje v disciplíně, dle pokynů rozhodčího.
Dohledá-li ohař pohozenou zvěř do 4 minut od vypuštění, dostane známku 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známku 1. Tyto časové limity platí pouze pro předmět dohledávka pohozené srstnaté a pernaté zvěře. Dohledávka střelené a postřelené pernaté a srstnaté zvěře se hodnotí dle skutečně provedené práce v časovém limitu 10 minut.
Chyby: nezájem, nebo malý zájem o dohledání zvěře, povely k přinesení zvěře, nesoustředěnost na dohledávání.
PŘINÁŠENÍ VLEČENÉ ZVĚŘE PERNATÉ A SRSTNATÉ NA DÁLKU V POLI
Časový limit: 10 minut
a) Přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli
Při praktickém výkonu práva myslivosti potřebujeme, aby pes přinášel postřelenou nebo padlou zvěř i z větší vzdálenosti. Proto se na zkouškách zakládá s koroptví nebo s bažantem vlečka. Není při tom důležité, jak pes sleduje stopu, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji a co nejrychleji přinese vůdci. Neměl-li pes při práci v poli možnost vypracovat stopu křídlované pernaté zvěře, založí se mu s čerstvě střelenou koroptví nebo bažantem 150 kroků dlouhá jednou obloukovitě lomená stopa (vlečka). Vlečený kus zvěře se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založena v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Na vyzvání druhého rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom je volně vypuštěn. Při vypouštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře a vůdce jej nesmí dalšími povely ovlivňovat. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň.
Dostane-li pes na PZ po vypuštění na vlečku k přinesení zvěře více povelů jak 3, může obdržet z této disciplíny nejvýše známku 1. Na VZ a memoriálech je za stejný výkon hodnocen známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Začne-li pes po prvním nasazení bloudit, může jej vůdce znovu nasadit na stopu, celkem však jen třikrát.
Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známku 1. Aby pes obstál, musí zvěř přinést do 10 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo třikrát. Na MRK a MKP druhé a třetí nasazení snižuje známku vždy o jeden stupeň. Nepřinese-li pes zvěř ani po třetím nasazení, hodnotí se známkou 0, bez ohledu na čas a je z dalšího zkoušení vyloučen.
Zvěř na založení vlečky musí být vyspělá a nezávadná. Vlečený kus zvěře se ponechá přesně na konci stopní dráhy. Zásadně je nepřípustné odložit ji stranou stopy nebo ji nějak ukrýt. V případě, že při VZ bude pes již vyzkoušen z disciplíny přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli a při dalším zkoušení dohledá postřelenou pernatou zvěř na vzdálenost nejméně 100 kroků, hodnotí se obě dvě disciplíny jednou průměrnou známkou.
a) Přinášení vlečené srstnaté zvěře na dálku v poli
Zkouší a hodnotí se stejným způsobem jako u pernaté zvěře. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Časové limity zde platí stejně jako u vlečky s pernatou zvěří. Způsob přinášení a odevzdání zvěře je nedílnou součástí disciplíny "přinášení vlečené zvěře pernaté a srstnaté na dálku v poli", protože se oba tyto předměty klasifikují jednou známkou, bez dalších poznámek v disciplíně "přinášení".
Na PZ se oba předměty zkouší a hodnotí samostatně, vypočítává se z nich pak průměr, který je výslednou známkou z této disciplíny. Má-li pes na PZ obstát, musí splnit oba předměty.
Chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem, obcházení vůdce, neposazení se před vůdcem při odevzdávání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení. Při přinášení pernaté zvěře držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo za srst může ohař na PZ obdržet nejvíce známku 2, na VZ a memoriálech jen známku 1.
POSLUŠNOST
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.
Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek. Na VZ se posuzuje samostatně v poli, v lese i při vodní práci.
Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.
PŘINÁŠENÍ ZVĚŘE PERNATÉ, SRSTNATÉ A LIŠKY
Při zkoušení této disciplíny na PZ by měl být střelen alespoň 1 kus (druh) zvěře před každým psem. Je-li v daných podmínkách méně zvěře, musí se střelit alespoň jeden kus (druh) zvěře v každé skupině. Na VZ a memoriálech se musí střelit nejméně 1 kus (druh) zvěře před každým psem. Vidí-li pes po výstřelu zvěř padat, může ji bez povelu přinést a nepovažuje se to za chybu. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkosti přinést, posadit se před vůdce a až na jeho rozkaz pustit. Tichý povel k usednutí může dát vůdce pouze na PZ. Rozhodčí se musí přesvědčit, zda pes drží zvěř pevně, nemačká a nepouští ji předčasně bez rozkazu.
Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu: počasí, únavu psa, vzdálenost, ze které musel pes zvěř přinést a podobně. Na LZ, VZ a memoriálech může dát vůdce psovi maximálně 4 povely k přinesení zvěře. Nepřinese-li pes zvěř ani na čtvrtý povel, hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Dostane-li pes na PZ k přinesení zvěře více povelů jak čtyři, může obdržet za tento výkon nejvýše známku 1. Zvěř však musí přinést do 10 minut.
Dále si rozhodčí dělají poznámky při všech disciplínách, kde měl pes možnost přinášet zvěř, kromě přinášení lišky přes překážku, přinášení vlečené zvěře na dálku a vodních disciplín, kde se přinášení hodnotí v celé disciplíně dohromady. Při zkoušení disciplíny nahánění a dohledávka střelené nebo postřelené kachny v rákosí se přinášení vůbec nehodnotí.
Chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem při odevzdání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení (každý další povel snižuje známku o jeden stupeň). Při přinášení pernaté zvěře držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo srst může pes obdržet na PZ nejvíce známku 2, na VZ a memoriálech jen znamku 1.
